Znáte to, jedete autem, za vámi v autosedačce váš malej kámoš a v tom vám z vedlejší vjede do cesty děda s čepicí, na zadním sedadle slepicí a na čelním skle jepicí "ah" (rapovej povzdech do rytmu).

No a vy ho chcete zpražit jak čerstvě nasbíraný mandle, ulevit si, abyste nedostali infarkt, ale zároveň víte, že cokoliv teď vypustíte z pusy, vaše dítě zítra řekne ve školce při obědě tý roztomilý citlivý holčičce, která ho má ráda. Zkrátka slušný foie gras (gagaga).

Tak ve všem tom vzteku z vás drsně vyjede něco jako "ty čumáku pokakaňoučkej" a s pocitem zadostiučinění a lehkým úsměvem na tváři odjíždíte do západu slunce.

Co je ale fajn, tak že i tyhle náhražky prý pomáhají a uleví. Nedávno to říkal Nicolas Cage na Netflixu v "Dějinách nadávání", no pár dílů jsem tomu dal.

Neřeknu teď asi žádný geniální objev, ale různé studie a pokusy dokázaly, že lidé kteří nadávají, vydrží v různých extrémních situacích déle, nežli jedinci, kterým bylo nadávání zakázáno.

Každopádně je roztomilý poslouchat ve školce děti, jak se vzájemně oslovují "ty čumáku"..... to totiž říkal tatínek v autě.

Jedno krátké šaolinské moudro pro dnešní den: Říká se, že když v autě nenadáváte, patříte do skupiny, na kterou nadávají ostatní.

A jak se v takových situacích chováte vy? Jak před dětmi nadáváte? Máte taky nějaké spešl výrazy?

fbblue 114   instagram v051916   instagram v051916

 

Nenechte si ujít nové články!

Prosím, povolte javascriptu odeslat tento formulář

 

colorful 1237242 1280

Žádné komentáře na “Ty čumáku!”