Včera jsme měli večer bez Beníka asi tak po roce a užili jsme si ho nadmíru. Má úžasná žena totiž ví, že občas je trochu těžší mě někam vytáhnout, ale o to víc si to potom spolu užijeme. 

A čím mě zaručeně udolá je Pražský filmový orchestr, naše srdcovka. A když k tomu ještě přidá večer v nejstarším baru v Praze, Tretters American Bar est. 1912!!!, který je zároveň mezi desítkou nejstarších barů v Evropě vůbec a noc v úžasném hotelu Cosmopolitan, tak jdu a navíc o tom musím ještě napsat. Ty pocity, které ve mně tenhle večer nechal, prostě musí ven.

Ale hezky pěkně popořadě. Pražský filmový orchestr se ženou milujeme od té doby, kdy jsme na něm byli poprvé. To je už skoro takových deset let. Už v té době si nás získal natolik, že jsem měl potřebu vědět o něm více a nakonec to skončilo tak, že jsem s jeho dirigentem a zakladatelem Jiřím Koryntou prostě musel udělat rozhovor pro jeden z mých starších projektů (původní článek jsem pro vás oživil zde). Orchestr se tak navždy stal mou součástí a vždy když na něj jdu, mám pocit, jako bych šel navštívit vzdálenou rodinu.

Jsou zkrátka jiní, alespoň jiní, než většina lidí očekává od orchestru. Paní Koryntová je již legenda s jejími vtipnými vstupy, uslyšíte tak třeba několik nových vtipů o Chucku Norrisovi nebo vám představí neobvyklý hudební nástroj. Pan dirigent zase často mluví s publikem a když zrovna nedrží Thorovo kladivo a vztyčený meč, tak energicky řídí celou tu skupinu lidí, kteří vnímají každé jeho gesto. Je vidět, že jsou to přátelé, rodina, která si každý koncert neuvěřitelně užívá.

IMG 6110

Ta energie, která z nich jde, je opravdu masivní. Prvními tóny vás skoro rozpláčou a záhy byste s nimi vyrazil klidně na bojiště. Vyvolávají ve mně tolik emocí hned ze dvou důvodů. Jeden z nich je samotný orchestr viz. výše a ten druhý je pak samotná hudba, která je srdcovkou sama o sobě, protože je z filmů, her, které miluji. Star Wars, Gladiator, ….. Prožívám tak koncert hned dvakrát, proto je mám a budu mít tak strašně moc rád. Z celého srdce vám děkuji lidi.

IMG 6108

Když koncert skončil, dostali jsme chuť na drink. Naštěstí jsme nemuseli daleko, vlastně jen o pár pater. Jeden z nejstarších pokladů v Evropě bar Tretters American Bar est. 1912, najdete v suterénu Obecního domu a cestou můžete obdivovat nádherný starý výtah, dobové obklady schodiště, až jsme si říkali, kdo tohle všechno udržuje čisté a kolik to musí dát práce. No a to jsme ještě netušili, co se skrývá za těmi dřevěnými dvoukřídlými dveřmi.

IMG 6114

Atmosféru nasajete hned, jakmile vstoupíte do potemnělého prostoru, který jakoby vás vrátil o 100 let zpět a to vlastně doslova, protože žádné větší úpravy nejsou z hlediska historické hodnoty možné. Bar není nijak velký, což není vůbec na škodu, naopak, působí útulně a nikdo se na vás netlačí. Na druhý pohled vás uchvátí nádherná zrcadla na stěnách a bar, kam jsme se také posadili. Protože každý barový posedávač ví, že to je jeho srdce. V podstatě se tak okamžitě dostanete do pozornosti barmana, v našem případě Ondry, který nás hned přivítal úsměvem. První drink jsme si vybrali z menu, ale protože se rádi necháváme překvapit a věříme, že si vás barman trochu oťuká, nechali jsme zbytek výběru na Ondrovi, s kterým jsme si potykali někde mezi druhým a třetím drinkem :D. Plán byl zůstat na dva, na tři, ale v životě nikdy nejde vše podle plánu, že? No nakonec jich bylo asi tak pět, šest.

IMG 6117

Na závěr jsem dostal dokonce chuť na úplného gamechangera a dal si Bloody Mary, což obvykle není můj styl. Byla výborná a mé díky tentokrát směřují k tomu mladíkovi z Kyjeva. Z Ondry se mezitím vyklubal zcestovalý vítěz všemožných světových barmanských soutěží (ostatně ty odznaky na oblečení, mě mohly trknout), který pomáhal rozjíždět a otvírat bary v různých koutech světa (naposledy tuším v Singapůru) a rozhodně s tím zatím nekončí. Co vám budu povídat, přišli jsme do baru, ale odcházeli jsme jak od dlouholetých přátel, po příjemně strávených chvílích. Tohle umí jen málokterý bar.

IMG 6120

Ráno, jsme zašli na snídani do hotelové restaurace Cosmopilitan by Next Door. Obecně toho od hotelových snídaní příliš neočekávám, ale tady jsem se trašně spletl. Po dlouhé době, jsem si užil snídani jako nikdy a s výborným kafíčkem, ne jen hotelovým standardem, ale s kafem s rozetou a skvělou chutí. Tady bych to asi shrnul rychleji, takže snídaně byla zkrátka báječná, dobrá s čerstvě vymačkanými ovocnými šťávami atd. 

Cestou domu jsme se ještě stavili u nově otevřeného aux Merveilleux de Fred, kde mají asi ten největší křišťálový lustr, který jsme kdy v životě viděli a koupili jsme nějaké malé úplatky tomu našemu malému satanovi, za to, že nás na večer pustil ze svých spárů. Tímto jim přejeme hodně úspěchů do začátků.

IMG 6124

No a to je vše, ale to už je celé sen, beztak už se to nestalo včera, jak píšu na začátku, dnes je dnes a Beník tu stojí naproti mě a ukazuje mi jak mu nějaký zombík doručuje poštu na zbouranou pirátskou loď.

A ať tu všechnu nádheru nehledáte, tak vám sem naházím rovnou odkazy pro inspiraci. A ještě jednou odkaz na ten starý rozhovor s panem dirigentem :).

Rozhovor: Jiří Korynta a PFO 2014

Orchestr: Pražský filmový orchestr

Bar: Tretters American Bar est. 1912

Hotel: Hotel Cosmopolitan

Dobroty: aux merveilleux de Fred Prague

 

fbblue 114   instagram v051916   instagram v051916

 

Nenechte si ujít nové články!

Prosím, povolte javascriptu odeslat tento formulář

 

colorful 1237242 1280

Žádné komentáře na “Jak si užít večer v Praze, když vám dítě dá volno”