Je to zvláštní pocit, připomenout si s jakými zajímavými lidmi se člověk může potkat. Slova spojují, slova boří hranice, podobně jako hudba. Tohle je článek z roku 2014! Je úžasné vidět, kam se celý PFO pohnul. I po tolika letech na ten fajn rozhovor s člověkem, který dělá to, co po něm srdce žádá, rád vzpomínám.
Vážení čtenáři,
dnešní díl je o tom, jak se vůlí a precizní prací na sobě můžete přiblížit Vašemu snu. O tom jaké to je mít standing ovation v pražském Rudolfinu, nebo když Vám John Williams (jeden z nejznámějších autorů filmové hudby, Hvězdné války, Jurský park, Válka Světů) pošle osobní poděkování, Vám dnes bude vyprávět zakladatel a dirigent Pražského filmového orchestru, pan Jiří Korynta.
1) Jaká byla Vaše životní cesta až dosud?
Moje cesta začala již od útlého dětství. Ve třech letech jsem začal hrát na housle a zobcovou flétnu. Takhle to se mnou pokračovalo, až jsem v mých 15ti letech ovládal 33 hudebních nástrojů. Do současnosti jsem můj um rozšířil ještě o jeden. Základní otázka přišla v mých 18ti letech po skončení konzervatoře a to "Co budu dělat dál?". Hledal jsem tedy možnosti pro splnění mého životního cíle, který je psát filmovou hudbu v Americe.
Zlomový okamžik přišel, když se uvolnilo místo v mém oblíbeném orchestru London Symphony Orchestra, bohužel ČR v té době nebyla v EU a tak mi se zklamáním volali zpět, že se nemohu konkurzu zúčastnit. Nemohl jsem za nimi...tak jsem začal podnikat kroky, aby oni přijeli za mnou. Když jsem sehnal notový materiál, sestavení orchestru pak pro mě již nebyl problém právě díky kontaktům, které jsem si vytvořil za léta hraní na všechny hudební nástroje.
2) Jakým stylem vybíráte hudbu?
Výběr provádím buď osobně, či je závislý na tom co si žádají diváci, popřípadě je inspirován místy, které navštěvujeme. Samozřejmě jsme závislí na licencích, které mnohdy není jednoduché sehnat a také na náročnosti hudby. Filmová hudba je totiž velmi náročná pokud chcete, aby zněla dobře. Je v ní schováno spoustu maličkostí, na kterých ale závisí celý výsledný prožitek.
Musíte znát filmy, hudbu a dát najevo, že se zrovna na scéně objevil tyranosaurus (úsměv). Hrajeme i tracky, které běžně neuslyšíte ani v Americe. Například jsme v nedávné době hráli v jednom kuse 3 rozdílné části Jurského parku.
3) Jaké to je řídit orchestr?
Je to strašné (smích). Na začátku jsem čerpal ze svých zkušeností, z dob kdy jsem v orchestru sám hrál, realita je ale jiná. Dát dohromady 80 členů na zkoušky a na koncerty není vůbec snadné. Dále se staráte o reklamy a o pronájem prostor. Výsledek ale stojí za to, ten pocit když se postavíte před orchestr a hlavně ta síla zvuku, kterou mnohokrát nečekáte, má absolutně rozdílnou energii než slyšíte Vy diváci, nebo jednotliví členové orchestru. Vy jako dirigent potom předáváte svou představu o tom jak má hudba znít nejen rukama, ale celým tělem. Do toho si uvědomte, že máte pouze jeden pokus, nemáte žádného zvukaře ani druhý pokus jako ve studiu, proto všechny naše zkoušky bereme velice vážně.
4) Pamatujete si na své poprvé v roli dirigenta?
Ano, budu se opakovat, ale překvapí Vás ta obrovská masa zvuku, která se na Vás valí.
6) Jak PFO funguje?
Já i členové orchestru filmovou hudbou žijeme a vnímáme jí. To obrovské zapálení se těžko vysvětluje.
7) Jak často a kde hrajete?
Hrajeme velmi často. Podívejte se na náš program. Dříve jsme hráli převážně v Praze a postupně jsme přidávali další města. V současné době jsme zařadili i Slovenskou republiku.
8) Je nějaký rozdíl mezi obyčejným a Vánočním koncertem?
Jistě, program koncertu vždy sestavuji na míru příležitosti, ke které ho pořádám. Vánoční koncert se snažím například dělat odlehčenější, aby lidé odcházeli s pocitem vánočního ducha.
9) Jakou máte odezvu od lidí/fanoušků?
Naše fanouškovská základna se v poslední době velice rozrůstá také díky službě Youtube, kam umisťujeme naše videa z koncertů. Je to pro nás čest a všem velice děkujeme. Dokonce jsme dostali osobní poděkování od Johna Williamse, jelikož jsme byli jediní v Evropě, kteří uspořádali koncert na oslavu jeho 80tých narozenin. Bylo úžasné, když jsme od něj dostali dopis se slovy "Každému divákovi přeji krásnou hudební noc a každému hudebníkovi zvlášť, přeji, aby si užil koncert."
10) Co je podle Vás štěstí a co Vás činí šťastným?
Šťastného mě dělá, když seženu nové noty. Pak už je to opět dřina (smích). Také rád hraji počítačové hry. I proto pak můžete na koncertech slyšet i hudbu například ze hry Dead Space.
11) Co byste chtěl v životě ještě dokázat?
Být v symfonickém orchestru v Americe a natáčet filmovou hudbu.
12) Co je Váš největší životní úspěch?
Každý povedený koncert je úspěch. Rekord v hraní na více hudebních nástrojů.
13) Jaké je Vaše životní motto?
Přežít!
14) Jaký je Váš vzkaz pro naše čtenáře/vaše fanoušky?
Poslechněte si soundtrack a pak přijďte na náš koncert. Budete mít absolutně jiný zážitek, uslyšíte to co máte rádi, uvidíte a uslyšíte všechny hudební nástroje a tím proniknete do soundtracku jako takového. Stojí to za to.
Stránky orchestru:
